Průzkum potenciálu geotermální energie

Odborníci z České geologické služby, Geofyzikálního ústavu Akademie věd a Komory obnovitelných zdrojů energie zahájili projekt, v jehož rámci budou zkoumat a zpřesňovat geotermální potenciál energie zemského jádra na území České republiky. Součástí projektu je příprava datových podkladů pro usnadnění vzniku prvních geotermálních tepláren a výtopen. Podle prvních odhadů by do roku 2030 mohlo vzniknout až deset tepláren a dvacet výtopen. Nejdále jsou přípravy v Litoměřicích.

Výtah z článku, který vyšel v časopise Energie 21 č. 1/2020.

Cílem projektu je analyzovat potenciál geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 až 5000 m. Úkolem je zejména zpřesnit, případně nově vymezit oblasti, které by mohly být využity pro jímání zemského tepla, ať již z malých či větších hloubek. Malé hloubky přitom potřebují k využití navíc tepelná čerpadla, větší hloubky pak mohou být využity přímo k produkci tepla či ke kombinované výrobě tepla a elektřiny.

Projekt navazuje na činnost výzkumné infrastruktury pro geotermální energie RINGEN vzniklé v roce 2016. V jeho rámci bude provedena aktualizace a zpřesnění stávajících, ale již zastaralých map geotermálního potenciálu ČR. Budou vytvořeny teplotní mapy geotermálního potenciálu v různých hloubkách a následně vytyčeny oblasti ČR vhodné pro využívání geotermální energie. Mapy geotermálního potenciálu budou doplněny o další mapové vrstvy, zobrazující možné střety zájmů a limitující faktory, takže uživatelé budou mít přehled nejen o geotermálním potenciálu, ale i o faktorech omezujících jeho využití (to může nastat např. v chráněných oblastech či v blízkosti různých zdrojů minerálních vod či termálních pramenů).

Na projektu se podílí výzkumníci z České geologické služby (ČGS), Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (GÚAV) a Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE). Projekt začal v letošním roce a jeho ukončení je plánováno na červen 2022. Projekt je financován z programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací THÉTA administrovaného Technologickou agenturou ČR (TAČR).

Na základě analýzy připravovaných a možných projektů experti Komory obnovitelných zdrojů energie již dříve odhadli, že v případě existence vhodné podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo být vzniknout až deset tepláren a dvacet výtopen využívajících geotermální energii. To by při instalovaném výkonu jedné teplárny 5 MWe a 40 MWt a výtopny 10 MWt znamenalo v roce 2030 celkovou výrobu 350 GWh elektřiny a 6500 TJ tepla (a celkový instalovaný výkon 50 MWe a 600 MWt – předpokládá se roční využití elektrického výkonu 7000 hodin a tepelného výkonu 3000 hodin).

Celkový technicky využitelný potenciál realizovatelný do roku 2050 při ekonomické konkurenceschopnosti či s veřejnou podporou lze očekávat na úrovni 100 tepláren a 150 výtopen. To odpovídá celkovému instalovanému výkonu 500 MWe a 5500 MWt s hrubou roční produkcí elektřiny 3500 GWh a roční produkcí tepla 59,4 PJ.

S vytvořením podmínek pro rozvoj výroby elektřiny a tepla z geotermální energie počítá i aktuální návrh Národního energeticko-klimatického plánu (verze z listopadu 2019). Pro jeho naplnění je však nezbytné ověřit nejen potenciál geotermální energie, ale rovněž zvládnout různé technologické přístupy jejího jímání. To je hlavním úkolem výzkumné infrastruktury RINGEN, která sídlí v Litoměřicích a kde je také umístěn dosud nejhlubší geotermální vrt v ČR hluboký 2,1 km.*

Gro (Zdroje: KOZE, ČGS, GÚAV a RINGEN)

Obrázky:

Různé možnosti uspořádání geotermálních elektráren podle lokality. Zdroj: brgm

Výzkum naváže na dosavadní činnost platformy RINGEN (centrum platformy v Litoměřicích). Foto Jan Bachorík (Čr Sever)

V Česku zatím nejvíce pokročil projekt geotermální elektrárny v Litoměřicích. Zdroj: Město Litoměřice

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *