EU staví méně větrných elektráren

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy EU-27 postavily pouze 11 GW, uvedla ve své aktuální zprávě WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu. Podle WindEurope tak nyní EU staví větrné elektrárny jen polovičním tempem, než předpokládá Green Deal. V Česku je ale stav mnohem horší, už druhý rok po sobě se zde nepostavila nová větrná turbína.

V Evropě bylo loni nainstalováno 17,4 tisíc megawattů (MW) nových větrných elektráren, což je o 18 % víc než v předchozím roce, ale o 12 % méně, než WindEurope předpovídal před rokem. Čtyři elektrárny z pěti vyrostly na pevnině, mořské větrné elektrárny představují necelou pětinu nově přidaného výkonu. Větrné elektrárny loni pokryly 14 % spotřeby elektřiny v EU-27 a ve Velké Británii. Vyplývá to z dnes vydané zprávy WindEurope, která se kromě dat za loňský rok zaměřuje i na pětiletou predikci rozvoje sektoru.

WindEurope očekává, že v příštích pěti letech vzniknou v EU-27 elektrárny o výkonu 88 tisíc MW. Pro dosažení 40 % cíle obnovitelných zdrojů v roce 2030 je potřeba, aby tempo výstavby nových elektráren bylo zhruba dvojnásobné. Hlavním zádrhelem rozvoje sektoru jsou pomalé povolovací procesy, uvedla dále WindEurope, asociace evropského větrného průmyslu.

V Česku pochází z větru jen přibližně jedno procento spotřebované elektřiny, přitom celoevropský průměr činí 15 %, respektive 12 %, když odečteme větrníky na moři. „Ten rozdíl není tím, že by v Česku nebyl větrný potenciál. Ten máme podobně dobrý jako sousední Rakousko nebo jižní Německo. Problémem je přístup státu, který vítr a vůbec obnovitelné zdroje dosud považoval za jakýsi doplněk ke konvenční energetice. Tak to ale ve světě vůbec neplatí, obnovitelné zdroje jsou z hlediska rozvoje volbou číslo jedna, přebírají roli těch uhelných a jaderných a téměř všude ve světě slaví prim. Staví se jich každoročně násobně víc než uhelných nebo jaderných elektráren,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací. Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro Českou společnost pro větrnou energii (ČSVE) a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti. S ohledem na další požadavky ochrany přírody a nejrůznější jiná omezení technického, ekonomického i společenského rázu lze však očekávat, že skutečná realizace větrných elektráren bude nižší a v roce 2040 budou zajišťovat ročně mezi 6 a 19 terawatthodinami (TWh) elektřiny. Tedy asi 10 až 31 % současné spotřeby.

ČSVE očekává, že letos budou u nás postaveny nové větrné elektrárny s celkovým výkonem alespoň 14 megawattů (MW). Další by ale mohly vznikat i v budoucnu, a to především díky novele zákona o podporovaných zdrojích energie, který vstoupil v platnost letos v lednu. „Na tahu je teď nová vláda, která by měla začít brát obnovitelné zdroje opravdu vážně, aktivně pomáhat a propagovat jejich instalaci, odstranit bariéry, dát jejich rozvoji zelenou,” zdůraznil předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.*

(Zdroj: Komora OZE a ČSVE)

Obrázek:

Unikátní pobřežní větrná farma v Dánsku je ve společném vlastnictví okolních zemědělců. Foto archiv/E21

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *