Evropa připravuje zdanění energií

Evropská unie připravuje nová pravidla pro zdanění energií. Daně sice cílí na znečišťovatele, mohou ale zasáhnout i samotné spotřebitele. Pokud by stát nastavil vhodný kompenzační systém, mohl by je před dopadem daní ochránit a peníze směřovat zpět do domácností. Upozorňuje na to nová studie klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky.

Energetická daň navržená v rámci balíčku Fit for 55 má reflektovat škodlivost jednotlivých druhů energií. Zdroje s vyššími emisemi uhlíku by tak čelily vyšším sazbám než elektřina a obnovitelné zdroje, což by se pak promítlo i do spotřebitelských cen.

Podle expertních výpočtů by však přijetí směrnice dopadlo na výdaje domácností minimálně, vzrůst by měly maximálně o 0,15 %. O něco větší dopad by mohlo mít plánované rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) na budovy a silniční dopravu. Při ceně emisní povolenky 45 eur za tunu by mohlo zatížení činit až 1 %.

Na druhou stranu, energetická daň i rozšíření sytému ETS by mohly představovat nový zdroj příjmu státního rozpočtu, vláda tak má šanci směřovat peníze zpět k lidem. Pokud by stát vyplatil dividendy polovině domácností, a to těm příjmově nejslabším, mohly by se jejich celkové příjmy dokonce zvýšit.

„Výsledky studie ukazují, že při zavedení vybraných částí balíčku Fit for 55 lze s uplatněním vhodných kompenzačních mechanismů přispět ke zvýšení disponibilních příjmů nejchudších domácností, při minimálním nárůstu ekonomické zátěže pro zbytek obyvatelstva,“ říká Oldřich Sklenář, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a autor nové studie.

Kompenzační mechanismy mohou mít podobu výjimek pro nejchudší domácnosti. Stát by také mohl využít peníze z nového evropského Sociálního klimatického fondu, který má bránit tomu, aby nová klimatická opatření dopadala na nejchudší část obyvatel. Další možností je vyplacení dividend pramenících ze zavedení směrnice o zdanění energií.

Otázkou také je, zda by měly být kompenzace nastaveny plošně nebo cíleně. „U plošné pomoci jsou podpoření i ti, kteří tuto pomoc jinak nepotřebují. U cílené je vždy náročné stanovit podmínky čerpání tak, aby byla pomoc zaměřena na ty, kteří ji nejvíce potřebují, a současně bylo relativně snadné ověřit splnění těchto podmínek,“ vysvětluje analytik a připomíná existující příspěvek na bydlení, jehož čerpání je doprovázeno náročnou byrokracií.

Stát v případě zavedených kompenzací musí také určit, kdo má na příspěvek nárok a v jaké výši. Příjem přitom podle studie nemusí být jediným faktorem, nabízí se třeba místo bydliště. „Relativně největším poklesem disponibilních příjmů by totiž byly zasaženy domácnosti nacházející se v řídce obydlených, typicky venkovských oblastech,“ říká expert.

Česko se podle Sklenáře může inspirovat mechanismy fungujícími v zahraničí. Příkladem je Rakousko, které zavedlo tzv. Klimabonus. Rakouský systém rozděluje příjemce podpory do čtyř kategorií podle dostupnosti veřejné dopravy. Lidé z oblastí s nízkou dostupností pak mají příspěvek zásadně vyšší než ti, kteří žijí ve vysoce dostupných regionech.

Směrnicí o zdanění energií i revizí systému ETS se nyní zabývají zástupci členských států a poslanci Evropského parlamentu. Legislativa by se měla posunout vpřed během českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině letošního roku.

(Zdroj: Euractiv.cz)

Foto archiv/AMO

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *